Smát se tvé podobence, obrazu na hladině řídkého světla chrámu? Chtěla sis hrát na dámu, jenže jsi otrokyně a pouta citů pálí co šíje mladých koní, kteří se v prachu válí, za noci plačky teskní, však stádo nedohoní. 18.

Jsi klisna polapená když hřívou do stran hází a krev jí spánky svírá. Ještě jsi nezkrocená, leč prudkost už ti schází a za tím vším je víra... ... pokorná elegance a v těle rytmus tance. 19.